Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Hlasové ústrojí neboli hlasový aparát je souhrnné označení pro některé anatomické struktury, které se u člověka podílejí na tvorbě hlasu a řeči. Konkrétně jsou to hrtan (a v něm se nacházející hlasivky), dále hltan, zuby, jazyk a rty. V širším slova smyslu se do hlasového ústrojí řadí i ústní dutina a nosní dutina, a dokonce i vedlejší nosní dutiny. Viz také hlasivky, artikulace.

Rovnovážné ústrojí neboli vestibulární aparát je souhrnné označení pro několik struktur ve vnitřním uchu, které se podílejí na smyslu pro rovnováhu – a to tím, že vnímají zrychlení (obr. 1) a změny polohy hlavy (obr. 2). Při náklonu či otočení hlavy dochází k pohybu tekutin ve vnitřním uchu. Na to reagují speciální smyslové buňky ve vnitřním uchu, a získané „informace“ jsou prostřednictvím vestibulárního nervu předávány do mozku. Obrázek 1: Vestibulární aparát – princip vnímání zrychlení. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Obrázek 2: Vestibulární aparát – princip vnímání rotace. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také rovnováha, smysl pro rovnováhu.

Poruchy hlasu je souhrnné označení pro pociťované potíže s výškou, hlasitostí, tónem a dalšími vlastnostmi hlasu. Poruchy hlasu mohou postihovat různé oblasti hlasového ústrojí a mohou mít různé příčiny. Jednou z mnoha příčin může být nesprávná technika dýchání (tj. nesprávné používání dýchacích svalů). Při laryngitidě (zánětu sliznice hrtanu) může člověk ochraptět. Poruchy hlasu všek mohou být způsobeny i přetěžováním hlasivek, nesprávnou hlasovou technikou a mnoha dalšími příčinami. Viz také porucha, hlasivky.

Nemoc podléhající povinnému hlášení (angl. notifiable disease) je nemoc, která podle zákonných požadavků musí být hlášena orgánům ochrany veřejného zdraví, a to co možná nejdříve po stanovení diagnózy. Jedná se o některá infekční onemocnění, která jsou obvykle vysoce nakažlivá a/nebo vysoce nebezpečná. Mezi nemoci podléhající povinnému hlášení se řadí například chřipka, tuberkulóza, některé sexuálně přenosné infekce (včetně syfilis a HIV), cholera, břišní tyfus, salmonelóza, shigelóza, tularemie, bartonelóza, listerióza, tetanus, záškrt, černý kašel, spála, invazivní meningokoková onemocnění, erysipel, syndrom toxického šoku, chlamydiové infekce, trichomoniáza, lymeská borrelióza, klíšťová encefalitida, žlutá zimnice, plané neštovice, pásový opar, opičí neštovice, spalničky, zarděnky, virová hepatitida A, virová hepatitida B, virová hepatitida C, virová hepatitida E, onemocnění cytomegalovirem a virem Zika, příušnice, leishmanióza, toxoplazmóza, svrab, COVID-19, invazivní pneumokoková onemocnění apod. (výčet není zdaleka úplný). Hlášení přenosných nemocí orgánům ochrany veřejného zdraví je bohužel často neúplné. Důvody mohou být různé: někdy je to diagnostická nepřesnost, jindy snaha pacientů zatajit výskyt onemocnění, která mají společenské stigma (to se týká zejména sexuálně přenosných infekcí), případně i nezájem nebo přílišná vytíženost lékařů. Přesto je hlášení výskytu infekčních nemocí nesmírně důležité. Poskytuje totiž výchozí bod pro vyšetřování případné neúspěšnosti preventivních opatření, jako je očkování, pro vysledování zdrojů infekce, popis geografického výskytu infekce a pro různé další účely (v závislosti na konkrétní nemoci).

Hlasivky (lat. glottis) jsou specializovaná struktura v hrtanu, která u člověka slouží k tvorbě hlasu. Klouby a svaly hrtanu mohou mj. měnit šířku hlasivkové štěrbiny (rima glottidis). Ta se může otevírat a zavírat, zatímco hlasové řasy (plicae vocales) vibrují ve vydechovaném proudu vzduchu – a lidské ucho tyto vibrace vnímá jako tóny. Podle toho, jak napjaté jsou hlasové řasy a do jaké míry je otevřená hlasivková štěrbina, má vznikající tón (při zpěvu nebo během řeči) různou výšku. Čím silnější je napětí hlasových řas, tím je tón vyšší. Odvozené přídavné jméno je hlasivkový. Obrázek: Hlasivky – schematický nákres. (Zdroj: depositphotos.com)